Pan Hodný

Sometimes truth is stranger than fiction

Jak jsme si oslavili čarodějnice

Jelikožto v našem miniměstě se většina společensko-kulturních akcí odehrává buďto na náměstí nebo u přehrady (mluvím o období jaro-podzim pochopitelně, v zimě se akce odehrávají v kulturáku), tak jsme jako každý rok touhle dobou vyrazili k přehradě. Výhoda našeho bydlení na kraji města je v tom, že k přehradě to máme ani ne 500 metrů vzdušnou čarou. Ke koupališti, na kterém se koncem května koná celovíkendový rockový festival, to máme jen 200 metrů, a tak festivalovou produkci posloucháme z pohodlí balkónu. Loni jsme si zařádili při koncertě Olympiku, letos bude asi největším tahákem na diváky Aneta Langerová (osobně ji moc nemusím, ale klidně si ji poslechnu, abych mohl posoudit, do jaké míry je můj názor tvořen její sebeprezentací v médiích).
Inu, jak už jsem napsal, vyšli jsme v sobotu večer ku přehradě. Bylo to po Pištovi a Fištovi, čili nějak okolo 20:00. Přehrada samotná byla obložena automobily jak místních, tak přespolních návštěvníků. Při příchodu na místo samotné jsme konstatovali, že by pro dnešní noc bylo vhodné přehradu přejmenovat na “Mys Beznaděje”. Napsat, že tam byla hlava na hlavě je ještě zlehčením celé situace. Nejdříve jsme si popovídali s Gitou, která měla jako doprovod svého synka Rostíka (když byl u nás na návštěvě, pořád se po mně šplhal a nechtěl odejít domů), a pak jsme hledali vhodné místo k usednutí. Což o to, místo jsme našli, kupodivu celou jednu volnou lavici. Proč byla volná, nám došlo vzápětí, když na pódiu začala hrát skupina Mix (název zcela výstižný, zahrají Olympik, Lucii Bílou, Tři sestry, Offspring i Paľka Haberu – problém je v tom, že pokud náhodou nějakou tu písničku neznáte, z jejich interpretace nepoznáte, koho právě parodují. Ale k pivu dobrá hudba) a naše lavice byla zrovna vedle repráku.
Po chvíli jsem se zvedl, že skočím pro pivo. No, větší blbost jsem snad za celý týden neudělal. Ve frontě jsem strávil asi 45 minut, neboť točení piva probíhalo rychlostí, za kterou by se styděl i invalidní hlemýžď.
O půl desáté proběhl očekáváný ohňostroj. Trval asi deset minut a po jeho skončení se účastníci celé akce rozprchli a ponechali na místě pouze hrající skupinu a pár člověků, kteří ještě neměli dopito.

A Superstar mě potěšila, že vypadl šišla Jankovič.

Hezký den!

květen 2, 2005 Zasláno panhodny | Rodina | | Zatím bez komentářů