Další týden pryč

O uplynulém víkendu mě přepadla zákeřná věc, a to průjem. Nepřál bych to nikomu. Proto taky celou sobotu a neděli tvořily moji stravu rohlíky, hořký čaj, piškoty a občas banány. Zato holky si užívaly jídla do systosti.

V sobotu jsem konečně viděl film Pearl Harbor. Mohu srovnávat, svěrákovský Tmavomodrý svět, běžící paralelně na ČT 1, jsem viděl již dříve. Hlavní motiv obou filmů (láska dvou kamarádů, z nichž jeden nakonec zemře, k jedné ženě) je natolik podobný, až mám podezření, že jej Svěráci Američanům v pohodě "obšlehli". Jinak se mi ten film líbil o hodně víc než dílo Svěráků – asi proto, že byl mnohem méně moralizující.

V sobotu mě potěšil hokej – výhru 5:1 nad Slovenskem jsem sledoval o reklamních pauzách. V neděli mě zamrzela prohra s Ruskem 1:2, ovšem v rámci zachování aspoň jakés takés iluze objektivity musím uznat, že Rusové byli lepší, řádili jako stará dobrá Tichonovova sborná, až jsem čekal, kdy se ozvou jména Krutov, Larrionov, Fetisov, Kasatonov, Makarov.

Mimochodem, zaujala mě občasná podobnost příjmení ruských hokejistů s názvy českých měst. Kdysi dávno totiž za sbornou hrávala trojka Chomutov, Bykov, Kamenskij, v neděli stál v brance Sokolov. Protože ale českých vesnic a měst s názvy končícími na -ov je více, možná se ještě budu divit.

Hezký den!