Třetí vzpomínky na Firmu aneb O slušnosti

Jak už jsem uvedl dříve, byl jsem ze svých minulých a ještě minulejších působišť zvyklý na slušné chování jak mezi zaměstnanci, tak ve vztahu zaměstnanec-manažer. Po nástupu do Firmy jsem se domníval, že i zde bude platit, že slušnost je norma. Mýlil jsem se.

Když někdy po někom něco potřebuji, jsem zvyklý použít slovo “prosím” a je-li mi vyhověno, jsem zvyklý použít slovo “děkuji”. Toto je pro mě zkrátka norma a k takovému jednání vedu i Pavlínku, která obě slova umí už ve svých čtyřech letech používat a nečiní jí to žádné potíže.

Taky jsem byl zvyklý, že na mou slušnost reagovali i lidé v okolí slušností. Ve Firmě jsem zažil něco zcela jiného. Reakcí na moji slušnost byla arogance, přezíravost, pomluvy a urážky. Pravda, existovaly i výjimky, v IT oddělení se našli asi 3 lidé, kteří byli zvyklí taktéž jednat slušně, ale to je bohužel jen hrstka, na které nelze stavět.

Uvedu příklad: Nejčastěji mi zadávali práci manažerka Jana a manažer Pavel. Jana přišla a pronesla: “Potřebuju, abys udělal tohle a tohle, kdy to budeš mít hotové?” Pavel použil následující konstrukci: “Máš čas? Udělej toto nebo toto a přijď mi říct, až to bude.” V rámci aspoň formální objektivity musím přiznat, že od Jany jsem se aspoň poté, co jsem jí oznámil splnění jí zadaného úkolu, dočkal poděkování. Od Pavla jsem se dočkal věty: “Dobře, no a kdy budeš dělat toto, toto a ještě toto?”

Nejsem nijak vztahovačný a nežádám, aby se přede mnou někdo ponižoval, ale tento způsob jednání jeví se mi poněkud nevhodným.

Další věc, na kterou jsem narazil, byly pomluvy. Ty ostatně taky vyplývaly z mé povahy – hleděl jsem si své práce a svému okolí jsem věnoval minimální pozornost – prostě mi nepřipadalo důležité věnovat se věcem okolo, které přímo s mou prací nesouvisely. Později jsem se od jedné kolegyně dozvěděl, co o mně rozšiřuje jeden člověk z help desku (byl to shodou okolností její bývalý milenec, který zřejmě nesnesl, že se daná slečna baví se mnou) – zkrátka jí posílal maily, ve kterých mě nejrůznějšími způsoby očerňoval, přesto, že jsem mu k tomu nedal žádnou zjevnou příčinu. A ani tohle nepokládám za slušné jednání.

Přes všechno, co jsem za ty 3 roky ve Firmě prožil, stále naivně věřím, že existují lidi, pro které je slušnost normou.

Hezký den!