Hlad

… je prý nejlepší kuchař.

Ve středu jsem se cestou na odpolední směnu nestihl naobědvat, proto jsem se brzy začal kroutit hlady. Když už kručení v žaludku překročilo únosnou míru, otevřel jsem si stránky mojí oblíbené pizzerie, zaregistroval se na nich, vybral si torteliny bolognese a pak už jen sledoval, jak se mi mění status objednávky z “přijato kuchařem” na “expedováno”, pak mi zazvonil telefon, došel jsem si ke vchodu, zaplatil jsem a pak už jsem se mohl bezuzdně cpát (pravda, obvykle jím kulturně, ale teď jsem měl opravdu příšerný hlad). Inu, dobré to bylo.

Hezký den!