sobota a neděle

…. se opět vydařily.

V sobotu se v našem miniměstě konal dětský karneval. Před kamarádkou, jejíž dcera se taky chtěla účastnit, jsme dělali tajnosti ohledně Pavlínčina úboru. Udali jsme, že Pavlínka bude za berušku, díky čemuž ona udělala berušku ze své dcery. Z Pavlínky jsme mezi tím udělali ukázkového motýla – k výrobě křídel pomohla krabice od velkého balení dětských plínek.

Karneval samotný byl ve stejném duchu jako všechny akce podobného typu v našem miniměstě – děti měly hlavně soutěžit. Lezení pozpátku, skládání puzzle, chození po papírech i házení tenisákem na plechovky Pavlínka zvládla na výbornou a jako cenu obdržely plyšového skřeta s placatým nosem a špičatýma ušima.

Nakonec se kamarádčině dceři povedlo Pavlínku vtáhnout do tanečního reje, a jednu chvíli Pavlínka dokonce tancovala i s klukem ), později jsme zjistili, že to bylo proto, že se zapomněla po předchozím tanci v kole pustit.

V závěru létaly vzduchem čokoládové bonbóny a naší rodině se podařilo ukořistit pěknou hromádku.

Většina maskovaných byly pochopitelně děti, ale jedna rodina pojala účast na karnevale jako rodinný úkol, takže s dcerkou čarodějnicí přišli rodiče – ukázkoví pajduláci z Teletubbies. Museli jsme uznat, že mají smysl pro humor a hlavně hravost.

Já jsem pak doma bleskurychle na teletextu odhalil vítězství Slovanu Liberec nad Spartou (dnes se bavím ubrečenou reakcí sparťanského obránce Řepky) a potom jsem si onen zápas nechal přehrát ve zprávách všech celoplošných televizních stanic.

V neděli se holky vydaly bruslit, i vzal jsem Míšu a šli jsme je vyprovodit. Míša kousek před zimákem usnul, tak jsme se rozhodli zůstat ještě chvíli. Když se Míša probudil, odvezl jsem ho domů. Doma jsem mu pustil Kurta Cobaina a jeho bandu (koncert někdy z roku 1993), díky čemuž se Míša pohodlně usadil ve své ohrádce a tvářil se maximálně spokojeně. Zrovna, když hrála píseň Lithium, objevily se holky dole pod barákem. Oznámil jsem Míšovi, že holky jsou už doma. Míšu by v té chvíli neudržel v postýlce ani slib nekonečného tulení, tak jsem ho vzal a šli jsme holky přivítat. Pak už vše spělo k pohodovému večeru, kdy jsem zkouknul film na ČT. Bára Hrzánová jako telefonní erosenka mě naprosto položila. Průběžně jsem přepínal na hokej a měl jsem štěstí, první tři naše góly jsem viděl přímo. Před třetí třetinou mě přemohlo spaní, tak jsem si vzal příklad z dětí, které chrněly už hezkou řádku minut.

Hezký den!