Pan Hodný

Sometimes truth is stranger than fiction

drobné úchylky

Základní axiom, který je třeba milovat, uznávat a ctít, zní:

Každý má svou úchylku a kdo tvrdí, že ne, trpí bájivou lhavostí.

V podstatě se neliším od zbytku civilizace, i já mám své úchylky. Zkusím je vypsat. Jsou celkem tři a jsou vcelku neškodné. Nakonec, posuďte sami.

1. Předčasné příchody

Ať jdu, kam chci, přicházím tam v průměru o 10 minut dříve. Tato moje malá úchylka se datuje zřejmě někdy od dětských let, kdy mou nevšední osobnost formovala babička z mamčiny strany. Ta s neskrývanou oblibou vyrážela z domu s velkou časovou rezervou, následně jsa v jejím doprovodu, jsem s ní nějaký nekonečný časový úsek strávil mrznutím na zastávce a podobně. V posledních letech se mi daří tuto úchylku limitovat, byly doby, kdy jsem přicházel i s půlhodinovým předstihem.

2. Uspořádávání peněz

Tato moje úchylka se projevuje tím, že zásadně řadím bankovky i mince podle velikosti a zásady “malí dopředu, velcí dozadu”. Proto mám mince uspořádané do komínku, jehož “základnou” jsou dvacetikoruny (kovová padesátikoruna se mi už dlouho do ruky nedostala) a “špičkou” padesátníky. Podobně je to s bankovkami, vpředu jsou padesátikoruny, pak stovky, dvoustovky, a tak dále až po tu momentálně největší bankovku, co mám k dispozici. Dost lidí nad tím vrtí hlavou, ale já mám díky tomu přehled a pořádek.

3. Jízdní řády

Jízdí řády našich železnic jsou už dlouhá léta mojí oblíbenou četbou. Přibližně před deseti lety jsem tuto svoji zálibu rozšířil o sledování změn a úpravy tohoto dokumentu. Jakmile se blíží začátek platnosti změny jízdního řádu (už tuto neděli, tedy 26. února), potřebuji ke svému štěstí následující věci:

a) výtisk změny jízdního řádu (ten jsem dostal na nádraží Brno – Královo pole),
b) propisku (pro úpravy typu v poznámce č. XXXX škrtněte, k poznámce č. YYYY doplňte),
c) nůžky,
d) lepidlo (to mi o víkendu zničily holky přípravou křídel pro Pavlínku, aby z ní byl dokonalejší motýl pro karneval, tekže zatím nemůžu upravovat, ach jo).

Tato moje poslední úchylka se už docela proslavila. Pavlínka pokaždé, když vezmu jízdní řád do ruky, se ptá: “Budeš zase přelepovat?”

Tak vidíte, že úchylky, kterými trpím, jsou milé a neškodné.

Hezký den!

únor 22, 2006 Zasláno panhodny | Uncategorized | | Zatím bez komentářů