Budějovická radost, Liberecký smutek

Bitva Severu s Jihem skončila.

Fotka (převzatá z idnes.cz) mluví za vše. Dalších komentářů netřeba. Snad za rok…

Hezký den!

Fotbal, nebo….

… sybchronizovaný aerobic?

Převzato, jak jinak, ze serveru idnes.cz

Hezký den!

Upíři

Nedávno jsem zahlédl část pořadu “Na vlastní oči”, ve kterém se redaktorka vydala mezi lidi, co se pokládají za upíry. Během několika málo vteřin jsem – na rozdíl od oné redaktorky – poznal, že ono pokládání se za upíry je u oněch lidí toliko póza, navíc bez reálného podkladu.

Poznámka na úvod: Existenci upírů věřím asi stejně jako existenci Yettiho – tedy jen o něco málo víc než existenci voličů Unie svobody.

Nejobsáhleji o upírech referuje Jiří Kulhánek, a to nejprve v knize Vládci strachu a k témuž tématu se vrací v knize Noční klub. Konfrontoval jsem tedy jeho postřehy s tím, co jsem viděl v televizi a nemohl jsem se tomu, co jsem v TV viděl, nesmát.

1. Dle Jiřího Kulhánka jsou upíři štíhlých postav – díky jejich potravní specializovanosti se jim netvoří žádný podkožní tuk. Dívka, která se v reportáži snažila dělat ze sebe upírku byla oproti tomu obézní až běda. Chyba, děvče. Zhubni a pak možná….

2. Dle Jiřího Kulhánka je organismus upírů mnohonásobně dokonalejší organismu lidského – tedy i smysly upírů jsou mnohem silnější. Ona dívka s tlustými dioptrickými brýlemi upírkou být prostě nemohla – minimálně v jednom by totiž lhala.

3. Dívka v reportáži si pochvalovala chuť lidksé krve, která je oproti tomu dle Jiřího Kulhánka pro upíry přímo nechutná – upíři pijí spíše krev zvířecí.

4. Dívky v reportáži nařízla ruku redaktorce a slízla z ní kapku krve, leč redaktorce zůstala na ruce otevřená rána – další chyba. Dle Jiřího Kulhánka mají upíří sliny hojivý účinek, takže pokud by ona dívka, přes všechno, co je uvedeno v předchozích bodech, byla skutečnou upírkou, rána na ruce by se redaktorce během několika málo vteřin zacelila a nebylo by na její ruce patrno, že někdy na ní nějaká otevřená rána byla.

No a pak mě dorazil mladík vydávající se za “vymítače upírů”. Dle toho, co píše Kulhánek, by si na svou misi měl vzít minimálně kulomet, ještě lépe bezzákluzové dělo, neboť soudě podle své výbavy toho o možnostech upířího organismu moc nevěděl.

Další dívky, vydávající se za upírky, měly kromě obezity ještě načerno nabarvené rty, což je dle Jiřího Kulhánka další nesmysl, neboť opravdoví upíři dělají vše pro to, aby byli od běžné lidské populace k nerozeznání.

Sečteno a podtrženo – kdyby paní redaktorka věnovala pár hodin svého času Kulhánkovým knihám, tak tu reportáž nezveřejní.

Hezký den!

Moudrá věta pro dnešek

“Lépe než za ženštinami hampejznými se píditi jest plodníkem svým dvakrát týdně řádně zatřepati.”

Jan Amos Komenský

Hezký den!

Ještě k CzechTeku

Uživatel serveru MAGEO s ID SMEDVED napsal o CzechTeku toto:

(následující je citace jeho příspěvku, souhlasím s ním téměř bezvýhradně, kromě jedné pravopisné chyby jsem tento příspěvek nijak neupravoval)

No, já bych si to dovolil celé shrnout:

Tentokrát měla CZTK organizátora, který si za nemalý peníz pronajal louku. Údajně 15 hektarů, což není málo. Snad dokonce zajistil hajzlíky, občerstvení a úklid. Fajn, první a poslední plus pro technaře.

Bohužel to nedotáhl do konce. Z mně neznámých a nepochopitelných důvodů opět tajil místo konání (nějaké žvásty o tradici mě fakt nezajímají), místo aby v dostatečném předstihu alespoň podle katastrálních map vytyčil prostor, zjistil si, jak je to s přístupem na pozemek, od všeho si sehnal papíry a dohodl se s okolními majiteli, obešel s nimi hranice pozemků, se svědky zhodnotil jejich stav a zavázal se k úhradě případných škod. Kdyby byl hlava otevřená a ne vysmažená, měsíc před konáním akce by rval do médií jak má tentokrát vše v cajku, kopie všech papírů by nacpal do chřtánu pomalu každému poldovi, kterého by potkal a rozhodně by veřejně a do médií nelhal, že dělá narozeninovou párty. To máme první mínus pro technaře.

Když už to takhle posral, měl alespoň dbát na to, aby byl na pozemku jako úplně první, měl zajistit, aby auta technařů neblokovala dopravu, prostě do toho vložit kus organizátorské práce. Nic z toho neudělal. Další mínus.

Jak se zdá, první trestný čin se konal již v okamžiku, kdy se technaři pokoušeli vycpat si příkop balíky se senem, což je zjevné poškozování cizí věci, on balík sena není zadarmo. Ovšem první mínus pro PČR, ihned si měla pro ty kouleče sena dojít, trestný čin byl dokonán, vstup na soukromý pozemek zjevně legální. A to ani nemluvíl o kreténském frantíkovi, co chtěl rozjezdit velitele zásahovky.

Pak tu máme policejní lži, to jsou hned dvě mínus pro PČR, koho probůh napadlo si cucat z palce, že majitel pozemku odvolal souhlas, když se to dalo lehce ověřit. A druhá lež o chybějící příjezdové cestě, ovšem to je mínus společné s technaři, kdyby si neucpali sami jedinou cestu kamiónem, asi by byl klid.

Další mínus pro technaře jsou cesty lesem a přes cizí pozemky na pronajatou louku, kecy o tom, že je někdo někomu povinen umožnit přístup na cizí pozemek přes svůj vlastní jsou dojemné, ovšem pokud v tomto smyslu nehovoří věcné břemeno uvalené na můj pozemek, nejsem povinen ani omylem. Devastace lesní cesty, průjezd fosilními auty ze kterých chčije olej pstruhovým potokem, moc príma. K smíchu jsou tvrzení, třeba na idnesu v rozohovoru s jednou technařkou, kdy ona chudinka prostě musela porušit zákon, protože jí policie nepustila na louku řádnou přístupovou cestou. Bohužel, pokud mě někam policie nepustí, tak tam prostě nesmím a taky nepolezu. Mohl bych totiž dostat do držky.

A tím bychom mohli vlastně skončit, lidi nalezli někam, kam PČR řekla, že ti lidé nesmí, byť to bylo protiprávní, v tom momentě tam podle zákona nesměli a neměli tam co dělat. Když PČR řekne, vypadněte, zákona dbalý člověk vypadne a pak se hájí, když byl vyhozen protiprávně. Technař dostane po držce, protože si nepřijel užít akci v klidu (to by si vše předem zorganizoval a zabezpečil), ale přijel provokovat, dělat bordel a pokud možno se porvat s policií, což se mu povedlo, pročež nechápu, proč je teď technař nespokojen.

Aby bylo ale učiněno spravedlnosti za dost, zakončíme mínusy pro PČR. Neprofesionální akce. Od absence hermetické uzávěry prostoru přes neschopnost uvolnit dálnici až po fakt,že na držku nedostali ti, co na ní dostat měli, tj. tvrdé jádro, ale dostali ti, co zbaběle neutekli a byli po ruce. Obrovské mínus má pak velení PČR a ministerstvo vnitra, protože si vymýšleli, dělali kraviny a nechali se strhnout politickou objednávkou.

(konec citátu)

Hezký den!

Zásah proti Czechteku

O uplynulém víkendu se zase měla odehrát – jako tradičně: neohlášená a nepovolená – akce s názvem Czechtek. Naštěstí (úmyslně říkám naštěstí) díky policejnímu zásahu se snad nic konat nebude (ten “oficiální” Czechtek určitě a ty zbytky “příznivců” snad už policisté ohlídají.

Situace byla takováto:

Do západních Čech se sjížděli lidi, co jeli na tuto akci. Její konání neohlásili kompetentním orgánům, přestože to je to nejmenší, co mohli udělat – a měli by klid od policie a mohli by si na určeném místě dělat bordel, jak by se jim chtělo – a pak se divili, že je policie nechce na určený pozemek vpustit.

Technaři tvrdili, že mají notářsky ověřenou smlouvu s majitelem pozemku – ale nikomu ji neukázali. Proto se nemůžou divit, že jim v tomto směru nevěřím.

Policie se odhodlala zakročit a “vyčistit” louku, což se jí nakonec podařilo. Jako obvykle zůstala po nájezdu technařů louka posetá hromadami nepořádku (na rozdíl od legálně pořádaných open air festivalů, typu toho rockového v Trutnově, totiž po sobě účastníci Czechteku zásadně neuklízejí).

A co mě dorazilo, byla demonstrace mladých fašounků proti policejnímu zásahu. Pokud někdo v této souvislosti křičí o “policejním státu” či “gestapu”, pak buďto neví, co je to policejní stát, nebo neví, co je/bylo gestapo, popř. neví ani co je policejní stát, ani co je/bylo gestapo.

Pokud totiž to, že policie chrání občany a jejich majetek před zločinci, je policejní stát, pak v takovém policejním stétě budu rád žít.

Hezký den!

Co všechno se dá pokládat za umění

Tahle zpráva mě přinutila zamyslet se.

Člověk jménem Wayne Hill vystaví na výstavě petflašku naplněnou vodou a vydává to za umělecké dílo. Někdo ji šlohne, protože pochopitelně vidí pouze tu flašku, a průšvih je na světě.

Co mě ale zarazilo, je, že autor si tohoto “uměleckého díla” cení na 42 500 liber. Koukal jsem u nás v samoobsluze na sídlišti a dvoulitrovou petflašku s vodou tam můžu koupit za 4,90 Kč. Jestli se mi pan Wayne Hill ozve, tak mu ji klidně pošlu na dobírku za oněch 42 500 liber.

Aby bylo jasno, nemám nic proti umění – ocením hezký obraz (i když díla Milana Knížáka, který flákne na plátno zelený flek a červený flek a nazve to “Dívka s kytarou”, za obrazy nepokládám) či pěknou sochu (i když díla Pavla Opočenského, který vyvrtá čtyři díry do betonového kvádru a za to chce x milionů, taky za umění nepokládám), ale vystavenou petflašku s vodou za umění pokládat nemůžu, i kdyby ta voda pocházela odkudkoli.

Hezký den!

Co se to s váma, holky, děje?

Tak nejdříve se tady dozvím o ženě, která se v noci zaklesla kolenem do zábradlí a museli ji vyprošťovat hasiči…

A potom na mě vyskočí tato krátká zpráva:

15:26 – V pražském paláci Lucerna se žena zaklínila nohou ve výtahu páternoster. Vyprošťují ji hasiči. Na místě je i záchranka.

Obě zprávy jsou ze serveru zpravy.idnes.cz.

Čím to, že ženy na různých místech strkají nohy tam, kam nohy nepatří?

Hezký den!

Vy sem nesmite….

Narazil jsem dnes na zajímavou adresu, pod kterou se skrývá diskusní server.

Adresa zní http://www.vysemnesmite.cz

Těmi, kdo “sem” nesmí, jsou v tomto případě – překvapivě – míněny ženy…

Hezký den!

O blbosti, tentokrát v rádiu

Už jsem si zvykl na to, že se ve svém životě střetávám s blbostí (podle některých názorů je blbost sociologický jev… no nevím). Většinou na nějakou famózní blbost narazím při občasném brouzdání vlnami českého internetu, leč poslední dobou narážím na přímo gejzíry blbosti při poslechu rádia. Nezáleží na stanici, důležité je, jak se blbost rádiová projevuje. Většinou bývá ohlášena slovy: “… a budeme si hrát hezky česky…” (popř. jejich modifikací). Zkrátka, pokud moderátor ohlásí českou hudbu, hrozí akutní nákaza blbostí.

Už jsem otupěl proti bezobsažným popěvkům skupiny Chinaski (z nichž vrcholem kreativity jsou verše typu “jampampydampam” či “nánananananananáááááá”). Poslední dobou jsou totiž chlapci z Chinaski válcování dalšími dvěma těžkými váhami.

První z nich je nýmandoidní skupina Kryštof. Poté, co jsem se konečně zbavil kopřivky z popěvku opakujícího do omrzení, popř. do zblbnutí “nejsi ženou obloženou, nanynananynananynááááá” na mě kloučci v čele s bukolickým Richardem Krajčem (tento mládenec trpí utkvělou představou o své dokonalosti – bohužel, pokud skutečně dokonalý je, pak je otázkou, proč toto před publikem tak křečovitě tají) vystartovali s další dávkou demence, a to neustále se opakujícím rýmem “deště/ještě” (to už písničky, které se učí děti v mateřských školách, jsou textově náročnější), popřípadě “ráno jdu ven, ze svýho bytu ven…” Tento verš je navíc hodně osobní – kolik lidí o sobě může říct, že šlo ráno ze svého bytu ven?

Druhá těžká váha plodící blbost na blbost je skupina Divokej Bill. Podle fotografie, kterou jsem měl tu smůlu vidět, čítá přibližně tolik členů, kolik klasikové hudební demence Kelly Family. Bohužel, na rozdíl od obézních Irů tahle skupiny své publikum drtí blbostí v českém provedení.

Hned první jejich písnička (ještě před pár dny jsem si myslel, že jediná, kterou dali dohromady) mě přinutila přeladit stanici – co jsem měl taky jiného dělat, když se na mě valilo “dávám ti znamení, ať víš, kam jít, a ty dáváš mi znamení, ať vím, kam jít, dávám ti znamení, ať víš, kam jít, a ty dáváš mi znamení, ať vím, kam jít” – kdyby místo toho zpívali “Ema má maso, Ota se tulí”, vyjde to nastejno. A když už konečně rádia přestala s tímto hnusem otravovat, objevila se nová pitomost od téže skupiny. Momentálně se několikrát denně ozývá “Jeden veselej a ten druhej smutnej,” rovněž opakováno do zblbnutí.

Pokud má skupina Divokej Bill tak dementního textaře, že není schopen vyprodukovat text o více než dvou verších, pak by ho měla vyměnit (jinak totiž její písně připomínají tu srágoru, co ani nevím, kdo to zpívá, ale celý text tvoří slova “dontjunou pampydap”). Pokud má tak blbého zpěváka, že ten si není schopen více než dva verše zapamatovat, pak by jej měla rovněž vyměnit.

Do té doby, než se tak stane, prosím všechny dramaturgy všech rozhlasových stanic u nás, aby v zájmu nesnižování intelektuální úrovně českého národa vyřadili jednou provždy dementní skupiny Kryštof a Divokej Bill ze svých playlistů.

Hezký den!